Zobrazují se příspěvky se štítkemMarek Josef Drbohlav. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemMarek Josef Drbohlav. Zobrazit všechny příspěvky

5. října 2021

Cesta do školy - napsal Marek Josef Drbohlav

„Dobré ráno, je sedm hodin, musíš vstávat do školy!“
„Oukej, tak já vstávám.“
„Já vidím, že nic nevidím.“
„Ale jo, už jdu. Nebuď ve stresu, máme čas. Maminka by mi dala ještě pět minut. A s tebou musím vstávat hned.“
„Protože se dívám na hodinky a nemáš moc času, abys stihla autobus.“
„Neboj, už vysouvám nožku z pod peřiny.“

4. října 2021

Metafory - napsali Martin Paruch, Marek Drbohlav a Jan Styblík

Potápění na korálovém útesu je jako brána do jiného světa, který nám umožní vše kolem sebe vnímat naprosto jinými smysly. (Jan Styblík)
Potápění v korálovém útesu je jako pohádka, kterou jsem ještě nečetl, ale vím, že existuje. (Marek Drbohlav)

Eiffelova věž je jako elegantní dáma stojící osamoceně na tanečním parketu. (Martin Paruch)
Eiffelova věž je jako stará dáma, která si za celý život zvykla mít veškerou pozornost jenom pro sebe. (Jan Styblík)
Eiffelova věž je jako starší bratr Petřínské rozhledny, jenom jsem po ní nikdy nešel. (Marek Drbohlav)

3. října 2021

Až po ramena - napsal Marek Josef Drbohlav

Naštěstí nevážím 700 kg a neměřím 2,5m, jako moji bráškové ze Severu. Ti by se sem nenasoukali. Kdo tohle mohl vymyslet? Sednete si a ten strop je tak nízký, že si málem odřete hlavu. Pravda je, že sedačky, to jo, ty jsou pohodlné, takové tvrdé a do zvíře jako já ocení. Není zrovna příjemné, když v něm cestujete dlouhé kilometry po silnici, ono to s vámi houpe a máte tělo celé rozlámané, i když jste jenom z plyše.