28. května 2021

Kočka a myš - napsala Ilona Hambergerová

Dnes jsem našla kousek špeku a moc dobře jsem si promastila bříško. Teď jsem v úkrytu pod kořenem stromu a i když venku leje, mně to nevadí. Příjemně mi padají víčka a začínám si tu hezky klimbat. Mám krásný sen, dostala jsem se do spíže a všude to tu neuvěřitelně voní. Visí tu další a další kousky špeků, taky je tu krásná voňavá kůrka, v koutku hromádka lesklého zrní…
Najednou šplouch a je tu neskutečný plavák. Voda se mi do skrýše hrne snad ze všech stran. Pod kořeny se vůbec dýchat nedá, ale proud mě hrne ven, jen tak tak se stačím nadechnout, v tu ránu jsem venku. To je tedy tvrdé probuzení. Ale přežila jsem, tak je to dobré.
Daří se mi vylézt mezi hromádkou listí trochu výš, sice na mne leje, ale teď už se neutopím. Koukám k nebi, kdy ten slejvák přestane. Najednou se nade mnou zatmí.
To už ale cítím ten hnusný koččí smrad až sem!
Obrovské jehly mě svíraj, vlastně jsou to obrovská zubiska toho smradlavého kocoura, která mě pevně drží. Snažím se z nich dostat, ale nedaří se…








Původní verze: