21. února 2019

Dotek minulosti - napsala Milada Trojanová

Stála tam. Skromně, zakrytá kioskem Pekárna Kabát. 
Telefonní budka.
Stříbrné tělo aparátu podepřené modrou nohou panelu na mne zírá očima ciferníku, černými písmeny od jedné do nuly.
Je tam všechno – závěsné mluvítko, spirála s drátem, která mluvítko s aparátem propojuje, zdířka na mince. Kabinka pro jediného volajícího, s dveřmi dokořán. S němým pohledem mně zve: „Pojď, zavolej si, … -volej si, …. -ej si...“ Hlas telefonního aparátu je stále slabší a slabší.
Stojím, dívám se dovnitř a je mi smutno.
„Má milá, mobily mají navrch.“
Překotnost času nás asi nejspíš převálcuje a možná, že příští rok tě už zde nenajdu.

Žádné komentáře:

Okomentovat