2. srpna 2018

O nenaplněné lásce - napsal Martin Tomášek

S tebou si píšu. Už je to dlouho, teď už to bude jen vzpomínkou pouhou. 
Propojeni slovem, propojeni větou a láskou se mi slova pletou, nemůžu psát, nejde mi to, slza stéká mi po tváři.
Propojeni jen tečkou víc a víc mi slzy tečou.
Nejde zapomenout na ty měsíce, co, jsme si psali. Bylo to tak skutečné, jako bychom spolu dlouho byli a ještě déle žili. Jen není možné v tom dále pokračovat, není možné se nikdy potkat.
Bodá, to bodá, jako led není to žádný med.

 Když bolest v srdci cítím, celá láskou hořím.

Není, to možné dál o tom jen psát, když není to možné spolu a vedle sebe stát.
S bohem lásko, pálí to jako, led už nedávám slovosled.

Žádné komentáře:

Okomentovat