Její společník mluvil kultivovaně. Měl podmanivý hluboký hlas a při výslovnosti sykavek zvláštně kroutil rty. Bavili se spolu o literatuře, o vzdělání, o psychologii. Byl první muž kterému nevadilo rozebírat Poeova Havrana a Danteho Božskou komedii.
Byl první muž, který před ní veřejně přiznal, že na sobě pozoruje oidipův komplex a netvářil se nechápavě, když s ním rozebírala kognitivní egocentrismus batolecího období.
Ačkoli už měl skoro dostudovaná práva na Karlově univerzitě, stejně dobře jako o jeho oboru se s ním dokázala bavit o své oblíbené oblasti – psychologii.
Od začátku studií jí totiž její záliba a snad i budoucí povolání dělala ve vztazích problémy. Na každém partnerovi viděla spoustu obranných mechanismů ega, strachů způsobených deprivací z dětství a nevědomě vytěsněných problémů. Když se na ně odvážila svého milého upozornit (vždyť komunikace je základ vztahu), dříve či později ho to přestalo bavit a zbaběle utekl.
A teď se procházela s mužem inteligentním, vzdělaným a empatickým. Voněl vodou po holení od Gilette (její oblíbená). Dokonale s ní držel krok v nejrůznějších oblastech lidského bytí. Říkal, že je třeba ženy chránit a ctít pro jejich krásu a něhu. Říkal, že vztah je o pochopení a kompromisu. Mluvil zcela přirozeně o mužské mateřské dovolené a nezatracoval domácí porody. Zkrátka to nebyl kluk, jako většina jejích předchozích partnerů, ale muž. Dospěl. A ona šla vedle něho. Za ceou cestu z Václavského náměstí na I. P. Pavlova z něj nespustila oči. Konečně se po dlouhé době cítila připravená s jedním mužem strávit více než jedno rande.
Šli dál noční Prahou. Pomalu se blížili do Nuslí. Galantně slíbil, že ji doprovodí domů. Byla ráda. Temné uličky v této části města jí naháněly hrůzu, ale s ním se nebála. Když zatočili do vedlejší ulice kousek od jejího bytu, lehce se dotkl její ruky a ona se zachvěla. Rychle ucukl zpět, ale ona, snad to bylo tou nocí, mu ji po chvíli opět podala a nejistě se usmála.
Tak šli dál, ruku v ruce, tmavou ulicí.
Najednou se z výklenku u vchodu do nějakého domu vynořili tři muži. Beze slova jí vytrhli kabelku z ruky. Všechno se stalo tak náhle, že až po chvíli ucítila, že už ji její průvodce nedrží za ruku. Zařvala o pomoc. Jeden z mužů se napřáhl a udeřil ji do obličeje. Tma.
-
Když uviděl muže, rychle uskočil do stínu pod domem. Všechno viděl. I to, jak zoufale zakřičela o pomoc. Když ji jeden z mužů praštil a všichni utekli, vylezl z úkrytu. Zvedl ji ze země a zavolal sanitku. Měla lehký otřes mozku. Po ošetření ji odvezl z ambulance domů. Příhodu popisoval tak, že ji bránil, ale bylo jich zkrátka moc. Když mu jeden z mužů dal facku, nestihl prý zareagovat a oni utekli. Omluvil se jí, že příště ji ubrání i proti přesile a řekl, že začne chodit na kick box. Za týden spolu šli na večeři. Za čtrnáct dní u ní přespal. Za rok...
