Rozhovor ve vlaku - napsaly Hana van der Hoeven a Eva Sadílková

Vlak zastaví a desetiletý chlapec s batohem vyskočí na peron a vydá se k lesu.
Mladý muž prohlásí: „No to je borec.
Starší dáma v kostýmku si vyčistí brýle, chvilku nevěřícně kroutí hlavou a neskrývá svůj odpor: „Mělo by se to nahlásit.“
„Co by se mělo nahlásit?“
„Jel úplně sám. Vám přijde normální, aby se desetileté dítě samo potulovalo po lese? Mně tedy rozhodně ne.“
„Co je na tom? Je super, že ho to táhne do přírody. Já jsem v jeho věku také jezdil na čundry.“
„Jenomže na tohle jsou paragrafy, milý pane. Kdepak má asi rodiče?! Takovéto případy řešíme u nás na úřadě každý den. Rodiče nemají o děti zájem a ty se poflakují a pak z nich vyrostou kriminálníci.“
„Lepší než kdyby celý den ležel před počítačem.“
„Alespoň by byl v bezpečí.“
Mladík zvedne papírek ze sedačky, který chlapci vypadl z kapsy a začal se usmívat.
„Asi jste se v tomto případě trochu spletla. A začal číst: Máťo, po sesbírání všech kontrol a dopisů vyluštíš místo, kde na tebe čekáme s překvapením. Máma a táta.“

Žádné komentáře:

Okomentovat