22. července 2017

Tak se s tím smiř, že cesta přes Sibiř je hrozně dlouhá - napsal Yakeen

Sibiř je obrovská. Ne, počkejte, ještě jednou Sibiř je ÓÓÓÓÓBRÓÓÓVSKÁÁÁ.
Po návratu loni ze Skandinávie jsme jásali, že polňačka přes les tam měla sto kilometrů. Tady jsme se vydali na takovou, která měla 686 km.
Plán byl, že si zkrátíme cestu o asi tisíc kilometrů oproti mnohem delší pohodlné silnici a uvidíme zapadlé kouty Sibiře. Nabrali jsme naftu na tisíc kilometrů a opustili asfalt. Široká hliněná cesta byla upravena protažením a někdy posypána hrubým kamením. Vedla nás skrz vesničky kde včera je ještě dnes. Dřevěné roubené domky s vyřezávanými okny. Často opuštěné a rozpadající se. Po třiceti kilometrech jsme zastavili ve vesničce, která byla středisková a našli tam obchod se vším možným, potraviny a hospodu. V té byl i bankomat!
Po dalších sto kilometrech naše cesta skončila. Most přes řeku shořel. Dál vedla jen lávka a pár místních aut před ní svědčilo o tom, že to dál vozem nejde.
Drncali jsme se další dvě hodiny zpět a pokorně se vrátili na pohodlnou silnici. Sibiř je velká a placatá. Louky a březové lesy. Louky a březové lesy. Louky a březové lesy. Jeli jsme celé dny. Brali naftu, vařili a spali v březových lesech. Den po dni. Tisíce kilometrů. Vznikla z toho píseň: "Tak se s tím smiř, že cesta přes Sibiř je hrozně dlouhá..."
A pak, když jsme se takto vypořádali s nekonečností Ruského východu, uviděli jsme Alexeje Kostjučenka.
Nejdřív to z dálky vypadalo, že u kraje jede nějaký cestovatel v takovém tom hitechovém kole na kterém se leží. Za hlavou batohy a nad nimi dvě vlaječky. Napadlo nás: šílený sportovec ze západu. Když jsme u něj zastavovali, zjistili jsme, že je to vozíčkář. A když jsme přišli až k němu objevili jsme Alexeje, který neměl nohy hned od pasu. Jedna ruka mu chyběla od zápěstí a na druhé měl dlaň, ale bez prstů. Svůj vozík s jedním kolem vepředu poháněl tak, že zasunul ruce do polstrovaných kapes na "šlapkách" před sebou a oběmi pažemi nejednou jimi točil. Jel ze St. Petersburgu do Vladivostoku. Delší trasu už ani v Rusku nevymyslíte. 9000 km. Byl v půlce.
"Tak už se s tím smiř, že cesta přes Sibiř, je hrozně dlouhááááááá."

Píseň zde: https://www.youtube.com/watch?v=7SYbkx7KItg&t=23s
Více zde: http://yakovo.blog.cz/

Žádné komentáře:

Okomentovat