18. května 2017

Sobotní dávka osudu - napsal David Navrátil

Tomáš dopsal text. Odložil notebook a protáhl se. Začal vnímat ruch kolem. Žena byla v kuchyni a připravovala oběd. Myšlenky mu ale zase utekly k textu, který zrovna dopsal. Věděl, že není nejlepší, ale pro tento účel naprosto dostačující. Možná mohl ještě popsat problém se substitucí…
Tak dost! Potřebuje se začít věnovat rodině.
Cigareta bude ten oddělovač. Vstal, sebral krabičku, zapalovač a vydal se na zahradu. Jeho cestu za paprsky a nikotinem přerušila K: „Už jdeš zase kouřit?“
Zněla víc pobaveně než vyčítavě. Ve dveřích na terasu se zastavil.
„Já vím, že dělám blbost, ale chutná mi to.“ A aby odvedl řeč: „Mám na oběd připravit stůl venku?“ „Jasně,“ usmála se s pochopením pro jeho únikovou variantu.
Bác. Rána jak z děla. Metr od něj spadl velký truhlík a plast i hlína se rozstříkla všude kolem. Proč? To je přece jedno. Co se stalo poté? Záleží na tom?
Důležité je, co se nestalo: jasné bylo, že kdyby nebylo té takzvaně zbytečné otázky, tak by spadl truhlík na něj.

Poučení je, že kouření vás může zabít dříve, než si myslíte. A že jsou otázky, které vám mohou zachránit život.

Žádné komentáře:

Okomentovat