6. května 2017

Čerodejnice si stěžuje na souseda - napsala Helena Hráská

Létá bravurně na koštěti. Létání dokonce vyučuje. Je malá rozcuchaná, ale asi chce být hezká. Nosí totiž rovnátka. Ráda mlsá. Nejraději žabí hlen a sušené šváby. Každé odpoledne odpočívá v podivném křesle. Představte si, to křeslo má uši a nad ním je baldachýn z obrovské pavučiny.

Co je to tady za binec? Pane Švejnoho, vy nemáte popelnici? To je snad nabíledni, proč se ptám. Viděla jsem z ulice, jak jste mi právě hodil tady tu chcíplotinu přes plot. Mně je úplně jedno, o jaký druh králíka se jedná.
Teď abych se šla převléknout z lodiček a z mých krásných červených šatů do tepláků, vzala si rukavice a posbírala to tady, než se sem začnou stahovat kočky z okolí. Zvířata mám ráda. Jsou to fajn společníci, ale některým lidem bych je ze zákona zakázala. Tedy pane Švejnoho, bude mi padesát, ale takového asociála a ignoranta, jako jste vy, v životě potkávám poprvé. Jo, a abych nezapomněla, ten váš včerejší noční koncert, to byla taky síla. Spal tu včera náš nejlepší kamarád Ivan. Nabízel svou výplatu za to, že přestanete prznit naší nejmilejší písničku od Waldy „Jó třešně zrály“. To je klasika, ale to vaše vytí?
A věřte tomu, že jsem si myslela, že Ivan sáhne do kešeně a něco vám nabídne. Peněz na spořáku má celkem dost a může si to dovolit. Že mu zazpíváte, až tady bude na návštěvě? Zpívejte si, o čem chcete, ale neuvidíte ani vindru. Zavolám na vás policii pro rušení nočního klidu. Ano, ano a ten nepořádek vám příště nacpu do schránky.

Žádné komentáře:

Okomentovat