7. května 2017

Bajka o pilných včelkách a medvědovi - napsala Helena Hráská

Ilustrace: Philip Ward, Fakulta designu a umění v Plzni
Včelky pilně pracovaly celé léto až do pozdního podzimu. Medvěd včelky prosil: „Blíží se ukrutná zima. Budu potřebovat hodně medu pro medvíďata, včelky, létejte tak dlouho, jak to jen půjde. Za nasbíraný med se vám odměním. Celou zimu se o vás budu starat a krmit vás usušenými plody, které jsem si nasbíral.“

Včelky medvědovi slíbily po plátu medu pro každé medvídě. Pracovaly do úmoru. Když na louce a sbíraly pyl, medvěd obcházel úl, a dodával si odvahy. Nakonec úl svrhl a začal vybírat plásty medu. Včelky bojovnice, které strážily úl, vyhlásily poplach a zatroubily do boje. Jedna píchla medvěda do čenichu, další do ucha a ostatní se přidaly, medvěda bodaly a volaly: „Ty nevděčníku, med pro medvíďata jsme ti nasbíraly a ty chceš pro sebe vše a pro nás nic! Za to zaplatíš.“
A taky zaplatil. V obrovských bolestech se medvěd léčil až do jara. Od těch dob medvědi, kteří vidí úl a dostanou chuť na med, mocně slintají. Není to z očekávání sladkého jídla, ale u medvědů je to známka strachu.
Poučení: Jen věrní přátelé plní své sliby.

Žádné komentáře:

Okomentovat