13. dubna 2017

Dva pohledy na jednu tělocvičnu - napsala Petra Šestáková

Dneska je všechno nové. Upnuté kalhoty, krátké triko nad pupík, nemůžu se dočkat, až to uvidí .Co tomu asi řekne? Při odchodu se ještě trochu zdržím u zrcadla úpravou makeupu, takže dovnitř dorazím, když už všechny holky stojí vyrovnané na čáře. Dojdu na své místo, ale můj pohled směřuje přes ramena učitelky, kde v pozoru stojí on.
Z myšlenek mě vytrhne zapískání píšťalky a na moment musím svou pozornost odvést jinam. Až když táhnu žíněnku ze skladu nářadí, uvědomím si, že nás dneska čeká koza. No co, hlavně vypadat elegantně, to nějak půjde. Stavím se na rozběhovou čáru s výhledem přímo na něj. Stojí ve skupině kluků a se zálibou nás sleduje. Musím se předvést. Rozeběhnu se a ladně přeskakuji nachystanou překážku. Jen trochu při dopadu škobrtnu. No co, to snad nikdo nepozná.
x x x
Super, přes prázdniny konečně opravili tělocvičnu, už to bylo potřeba. Krásné, nové podlahy, umytá okna a branky už jsou nachytané na svém místě. To se bude hrát. Bavíme se s klukama o posledním zápase a probíráme jakou příště zvolit taktiku. Když Lukáš upozorní na scénu, co se odehrává vedle lezeckých tyčí.
Třídní fifleny zase dělají gymnastiku, to bude podívaná. Jedna se zrovna rozbíhá proti koze. Přes nalíčené oči asi moc nevidí, takže jen tak tak přeskočí a při dopadu ještě málem spadne a odře si to holé břicho o nově naleštěné podlahy. Takhle ta tělocvična dlouho nevydrží. Proč si sakra někdo na tělocvik bere tak nepraktické oblečení?

Žádné komentáře:

Okomentovat