20. ledna 2018

Návrat na grunt - napsala Klára Černá

Koza mečela, jako kdyby týden nežrala. Zahnul k chlívu podívat se, jestli jí neuvízly rohy ve šprušlích. Jestli uvízly, aspoň už ten starý plůtek mezi chlívky skácí. Stejně už tam jsou jen kozy, prasata byla dávno pryč. Vašek do nich kdysi z dlouhé chvíle zapletl proutí, až z vlhké podlahy začalo rašit. A i když pak zaschlo, zůstalo tam. Když zavrzal dvířky, koza přestala mečet a čučela na něj.
"Co je, stará, dyť nehoří," zahudral. Znovu se rozmečela. Prásknul za sebou vrátky.
Zamířil do stavení. Na zameteném zápraží čtvery návleky. Troje lehce rozkopnuté. Vaškovy pečlivě srovnané vedle sebe. Vaškovy boty.
 Cuklo mu v oku, pootevřel ústa. Vašek. Potřeboval se napít. Cítil, jak do sebe obrací štamprli, druhou, třetí. Ještě pár kroků a bude vevnitř a dá si.
Ale strašně tam nechtěl vejít. Jakoby teprve tam čekala pravda. Jakoby venku na dvoře ještě zbývala nějaká naděje. Tohle přece nemůže být pravda.
Marie zrovna vešla do dvora.
"Proč tak ječí, potvora?" křikla a zašla k chlívku.
Sesul se na schody. Prázdnýma očima hleděl na dvůr. Vítr kolébal listím na ořešáku.
On se neměl z Itálie vrátit, on, čtyřicetiletý táta.


Pokud Vás příběhy mých studentů na těchto stránkách zaujaly, můžete si objednat novou povídkovou knihu Doba obalová: 
150 povídek od padesáti autorů na 260 stranách, navíc 30 originálních ilustrací od Davida Vávry a studentů Fakulty designu a umění v Plzni. Objednávat ji můžete zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat