11. ledna 2017

Návštěva u babičky - napsala Eva Svobodová

"Ahoj mami, tak jsme tady."
"To jsem ráda, že jste přišli! Vašíku, zuj se a honem do tepla. A sedněte si u mě!"
"No, rádi bychom, mami, ale kam? Vždyť ty máš všude něco. A když ne věci, tak tam trůní Čuk a Gek. Kolikrát jsem ti říkala, že bys neměla psy pouštět na gauč a na křesla! Vždyť jsou špinaví."
"Ale houby, prosím tě. Ty jsi posedlá čistotou. Ty bys pucovala i vrabce, jak tě znám. Vašíku, že ti nevadí, když si sedneš vedle nich? Oni z vás mají taky radost. Vidíš, jak vrtí ocáskem?"
"Mami, fakt bych byla radši, kdyby ti psi šli na zem. Nelíbí se mi, když děcko jednou rukou hladí psa a druhou jí."

"Jak myslíš. Když ti to vadí, nedá se nic dělat. Pejsci, šup na místečko. A nebojte, určitě zbydou sušenky i na vás. Vašíku, nakrmíš je?"
"Mami, neuč ho takový věci. Není správné krmit psy jídlem od stolu. Já tě prostě nepoznávám. Kdybychom my se ségrou přinesli domů v dětství psa nebo kočku, byl by oheň na střeše, že to nejde, je to nehygienický a bůhví co. A dneska zvířata ovládají tvoji domácnost."
"Růženko, vždyť víš, že jsou to moji nejbližší kamarádi. Co tu už není táta, neměla bych tady nikoho. Jednou to pochopíš, že člověk potřebuje kolem sebe trochu života."
"Ale já vím, mami, promiň. Jenže nemůžeš rezignovat na čistotu. Víš co? Já bych přišla v sobotu i se ségrou a udělaly bychom tady spolu velký úklid. A pak si zajdeme na oběd, co říkáš?"
"Ale co Čuk a Gek? Nechci je tu nechávat samotné a sama si užívat."
"Neboj, vybereme restauraci, kam pejsci můžou a kde je obslouží jako nás."

Žádné komentáře:

Okomentovat