29. ledna 2017

Lékař po autohavárii - napsala Jana Marková

Kde to jsem??? Vypadá to jako jednotka intenzivní péče naší kliniky. Ano, známé sestry, kolegové. Jak jsem se tady ocitl?  Proč ta slabost celého těla?? Nefungují mi svaly?? A proč jsem připojený na monitor a co znamenají ty bolesti při jakémkoliv pohybu? Nechte mně být, jsem unavený. Asi jsem zase spal.
Nade mnou se sklání manželka se starostlivým výrazem v obličeji, ale mně zase všechno mizí.  Proč v noci bdím? Někdy v přitlumeném světle vidím vysokou postavu. Kdo to je?? Mám strach, to je smrt??
Ne, vždyť ta hlava jsou velké hodiny, které visí ze stropu místnosti a ta vysoká postava, to je vlastně sloup, který se promítá v zákrytu. 
Ve známém prostředí mi vlastně není špatně. Nechápu stále, co mi kolegové vysvětlují. A už mně to jejich chlácholení vadí. Je mi trapně, když jsem nahý, bezmocný. Personál mně vidí a ošetřuje v těch nejtrapnějších okamžicích. Naštěstí mám zavedenou cévku, to je dobré, s močením si nemusím dělat starosti. 
A co mně to vlastně je? Cítím se opravdu mizerně! Některé chvíle si ani nepamatuji, události kolem mně mi chvílemi splývají. Není to vlastně spiknutí, nedávají mi do infuzí nějaké léky, které mi zhoršují stav, nebo na mně prostě kašlou a neléčí mně správně?
Třeba se to někomu hodí, že jsem takhle vyřízený a třese se na moje místo, na moje granty a studie. 

Žádné komentáře:

Okomentovat