Štamgast Stamichman - napsala Kamila Mašková

Ilustrace Tomáš Staněk
„Panebože, už zase,“ říká si Stamichman, když vidí na dolní stanici lanovky školní třídu s paní učitelkou, která vůbec neumí dětem odpovědět na otázku, kde se vzalo jméno Stamichman a proč se Sněžník jmenuje Sněžník.
„Tak já vám to řeknu,“ vmísí se mezi děti s úsměvem Stamichman.
„No, tak na to jsem byl tak akorát zvědavý, až mi nějaký strejda z hor začne kázat, “ ozvalo se z hloučku.
Stamichman na to nereaguje. A jako by nic neslyšel, se ptá:. „Víte, kdo je to štamgast?“

„Pán, který sedí celý den v hospodě!“ vykřikne Anička.
„To je můj táta, u nás v Dolní Cerkvi,“ přidá se zezadu Martin.
„Ano, máte pravdu. Štamgast je ten, kdo je v hospodě jako doma a všichni místní ho tam znají. Slovo pochází němčiny - Stamm Gast,“ vysvětluje Stamichman. „A já jsem stammgast v tomto kraji. Patřím k němu odnepaměti.“
„Říkali o mě, že jsem Stamm Mann - ten, který je tady doma, má tu kořeny. Kámoši z hospody mi ale přezdívali ‘Štamich‘ a pak to nabralo vznešenější podobu a je z toho Stamichman.“
„A když jste tu tak dlouho, řekněte, proč se říká Sněžníku Sněžník?“ ptá se Anička.
„A proč se říká tomu kopci naproti Klepstein?“ přidávají se ostatní.
„A proč je tu tolik německých názvů?“
Stamichman se rozhlédne po hloučku zvídavých dětí a dá se do vyprávění: „Dříve žili v tomto kraji hojně Němci, a proto se třeba Sněžník dřív jmenoval německy Schnee Berg. Na jeho vrcholku totiž leží od října do dubna sníh. Po vyhnání Němců se vše počešťovalo. Jenže říkat Schneebergu ‚Sněhová hora‘ znělo divně. A protože Sněžka už stojí v Krkonoších, tak říkáme naší hoře Sněžník. Tedy Králický Sněžník, protože je u Králíků,“ usmívá se Stamichman. Pak si přiloží prst na rty a zaposlouchá se do zvuků přírody, které má tak rád, a pokračuje: „Kopec naproti, Klepstein, se původně se jmenoval Klappernstein – Klepající kámen, protože na jaře, když tají sněhy, strhávají s sebou kamínky do údolí a ony klapají o sebe. Budete-li potichu, uslyšíte to.“

-----------------
Stamichman [štamichman] – každé hory mají svého patrona či strážce a na Králickém Sněžníku na Dolní Moravě panuje Stamichman. Je to silný lesní muž, nosí kouzelnou hůl a své lidi v kraji má opravdu rád, jen jim občas provede nějakou tu lumpárnu. Jen tak, aby byla legrace. Samotné jméno Stamichman pochází z německého slova Stamm Gast [štamgast], tedy ten, kdo je někde jako doma a všichni místní ho tam znají. A Stamichman je doma na Králickém Sněžníku. Patří k němu odnepaměti.
Vybrané příběhy nalaznete na Dolní Moravě na Stamichmanově naučné stezce, která by měla spatřit světlo světa již na podzim. Příběhy budou doprovázet dřevěné sochy.

Žádné komentáře:

Okomentovat