3. září 2015

Jak Stamichman poprvé viděl auto - napsala Adélka Gololobovová (10 let)

Ilustrace Tomáš Staněk
Jednou se Stamichman procházel po horách, když v tom něco uslyšel dole v údolí. Šel za tím podivným
zvukem a brzy spatřil plechovou věc na čtyřech kolech, jakou ještě nikdy neviděl. Šel k tomu blíž, když vtom plechovka zavrčela.
Stamichman se lekl a schoval se za strom. Pozoroval, jak pod ní vykukují boty. Potom se vynořila ruka a popadla kleště válející se na silnici. Stamichman ještě chvíli poplašeně otálel, ale pak se odvážil blíž a nakoukl pod tu divnou věc. Byl tam chlapík celý zmazaný od oleje.
„Proboha,” řekl Stamichman. „Co tam děláte? Potřebujete pomoc?”

Muž se vysoukal na silnici a teď zase on překvapeně pozoroval Stamichmana.
„Kdo jste?”
„Duch a strážce Králického Sněžníku,” představil se Stamichman. “Co to tedy děláte? A co to máte za velkou plechovku?”
„Jsem Vašek Vávra,“ odpověděl muž. „A neříkejte mému autu plechovka! Bylo sice rozbité, ale už jsem vše opravil.“
Stamichman zamyšleně přikyvoval a zíral pod kapotu na nepochopitelnou soustavu šroubků a koleček.
„Chcete svézt?” zeptal se Vašek Vávra.
To se Stamichmanovi líbilo. Tak nasedli a jeli. Za oknem ubíhala krajina a Stamichman výskal radostí. „To si taky pořídím,“ pomyslel si. Jenže najednou ucítil divný smrad.
„Co to je?” zeptal se. „Nic takového jsem tu nikdy necítil.”
„Takhle smrdí benzín,“ vysvětloval Vašek. „Ale kouř jde z výfuku dozadu…“
“A neškodí takový kouř kytičkám a stromům?”
“Jen trochu,“ mávl rukou Vašek Vávra.
„Hm,“ zamyslel se Stamichman, „tak to já radši budu dál chodit po horách pěšky. Nechceš vyrazit se mnou? Ukážu ti, jak jsou hory krásné. Ale auto nech dole na parkovišti.”
„Myslíš?“ odvětil Vašek, ale nechal se zlákat. Od té doby už šli do hor mnohokrát spolu a poznali spoustu věcí, které z auta neuvidíte.

-------------------------
Stamichman [štamichman] – každé hory mají svého patrona či strážce a na Králickém Sněžníku na Dolní Moravě panuje Stamichman. Je to horský duch, nosí kouzelnou hůl a své lidi v kraji má opravdu rád, jen jim občas provede nějakou tu lumpárnu. Jen tak, aby byla legrace. Samotné jméno Stamichman pochází z německého slova Stamm Gast [štamgast], tedy ten, kdo je někde jako doma a všichni místní ho tam znají. A Stamichman je doma na Králickém Sněžníku. Patří k němu odnepaměti.
Vybrané příběhy nalaznete na Dolní Moravě na Stamichmanově naučné stezce, která by měla spatřit světlo světa již na podzim. Příběhy budou doprovázet dřevěné sochy.

Žádné komentáře:

Okomentovat