10. června 2015

O hladovém vlkovi - napsal David Polášek


Jde lesem vlk a má ukrutný hlad. Znenadání uslyší z křoví: „Kokokodák, kokokodák“.
„A helemese“, řekne si vlk. „To bude dobrý oběd“. Mlsně se olízne a skočí do křoví.
V tu ránu se z křoví ozve vlčí zavytí a pak jen mlaskání.
Po nějaké době vyjde z křoví medvěd, prackou si ještě utírá vlčí chlupy kolem tlamy a povídá: „ještě, že umím ty cizí jazyky, jinak bych se ani pořádně nenažral“.

Ponaučení: Opatrnosti není nikdy nazbyt.
Kolik umíš jazyků, tolikrát jsi člověkem.