Hodná slepička - napsal Václav Hájek

V ohraničeném výběhu žilo, bylo několik slepiček. Šťavnatá pastva a pěkně připravené záhonky na popelení za plotem byly velmi lákavé. Snaha o zdolání hraniční překážky byla pochopitelná a občas byla i korunována úspěchem. Uprchlice však byly za tento únik trestány zkrácením křídel a ocasu.
Jen jedna slepička se o nic nepokoušela.
Viděla, jak dopadly její kolegyně, a říkala si: „Proč bych se namáhala? Zrní i vodu zde máme a nechtěla bych vypadat jako ty neposlušné holky. Raději si sednu do kouta a zůstanu hezká.“ A tak také činila v přesvědčení, že je to tak správné.
I nadešel den, kdy byla ve výběhu odchycena i ona. „Proč odnáší mě?“ Říkala si. „Vždyť já jsem nikam neutekla“. Hospodyně ji ale vyvádí z omylu: „Holka ty jsi nějaká chcíplá. Pořád jen poposedáváš a tak z tebe bude alespoň dobrá polévka“.

Poučení: Lenošení a preferování vlastního vzhledu se nemusí vyplatit.