7. března 2014

Káva - napsala Věra Staňková

Tak zlatíčka moje, jak se vám dneska daří? Dobře?
Dobře.
To ráda slyším. A ráda vás všechny vidím pěkně pohromadě. Nechcete tu televizi zesílit? Ať dobře slyšíte. A co teplota, tlak, rosný bod? Už tady byl dneska pan doktor?
Jo jo, byl.
A co vám říkal, babi, tlak je dobrý?
Dobrý, prý v normě.
Tak to je fajn. To si můžete dát odpoledne s ostatními kafíčko. Jaké si dáte? Rozpustné bez cukru, jako obvykle?
Jako obvykle.
Kdo si dá kafe s paní Nováčkovou, hlaste se. Beru objednávky. Tak, skoro všichni, jak vidím. Turek, dědo?
Turek.
S cukrem nebo bez cukru?
Bez cukru.
A vy, babí? Jaké chcete? Rozpustné?
Rozpustné.
S mlíkem nebo bez mlíka?
S mlíkem.
A s cukrem, že jo? Ať máme sladký život. Tak koho tu ještě máme. Pan Peterka. Vám černý kafe a dvě vrchovatý lžičky, ať vás to nepoloží. Vždyť já vím, že jste silnej chlap. Nebojte, bude tam toho akorát. No a vy se mi už nehlaste a držte si pořádně to morče, ať vám neuteče. Stačí, když mi řeknete, jaký kafe si dáte. Rozpustný? S mlíkem a cukrem taky?
Taky.
Už mi zbýváte jen vy dva, vy jste vždycky jako dvojčata. Černý kafe s dvojitým cukrem, je to tak?
Je.
Tak zlatíčka moje, dívejte se mi tu zatím hezky na televizi a já jdu do kuchyňky připravit kafíčka. To bychom měli – sedmkrát rozpustné s cukrem a mlíkem, ať se nám to neplete. 

Na kurzu Tvůrčí psaní podle Lustiga napsala Věra Staňková

Líbil se vám příspěvek? Řekněte o něm přátelům a sdílejte jej! Stačí kliknout na ikonku níže.